Církevní dějiny 16/2014 / Joseph Roth a Rusko

Joseph Roth a Rusko

Klaus Westermann

Zemi procestoval André Gide, jel tam George Grosz, byl tam i Egon Erwin Kisch – nové Rusko bylo ve 20. a 30. letech opravdovou Mekkou malířů, spi­sovatelů a žurnalistů. Poháněni velkou zvědavostí, chtěli poznat komunis­tickou společnost na vlastní oči a podat ve vlasti zprávu o tamních zkuše­nostech, umělecky zpracovat a reflektovat zážitky z cesty. Také Joseph Roth, v polovině dvacátých let ještě především žurnalista, jel v zastoupení Frank­furter Zeitung do Ruska – podobně jako Walter Benjamin, Lion Feuchtwan­ger, Manfred Georg, Ernst Glaeser, Alfons Goldschmidt, Oskar Maria Graf, Emil Gumbel, Arthur Holitscher, Panait Istrati, Alfons Paquet, John Reed, Ludwig Renn, Dorothy Thompson, Ernst Toller, Heinrich Vogeler, Armin T. Wegner, Herbert a Elsbeth Weichmann, Franz-Carl Weiskopf, Friedrich Wolf nebo Stefan Zweig…  

Pro Rotha byla cesta do Ruska vrcholem jeho zájmu o zpracovávání ruských té­mat. Narozen na haličském východě dunajské monarchie, na hranici s carskou říší, byl touto zemí na východě neustále přitahován. Ne náhodou vyslaly Neue Berliner Zeitung v roce 1920 právě jeho jako zvláštního zpravodaje do oblasti polsko-ruské války. Zvláště po první světové válce byla v Německu velká poptávka po novino­vých zprávách o vývoji v revolučním Rusku a o možném ohrožení komunismem. V tomto kontextu je třeba pohlížet na uklidňující pasáže ve válečných reportážích, které v Rudé armádě spatřovaly menší nebezpečí než ve vyzbrojování stoupenců há­kového kříže. V mnoha poválečných fejetonech se Roth též věnoval tématu ruských emigrantů a psal o komunistických akcích, o ruském umění a literatuře. (…)

Objednávka předplatného
Objednejte si předplatné časopisu Církevní dějiny za zvýhodněnou cenu.

Církevní dějiny 16 (2014)