Církevní dějiny 18/2015 / Kacíř

Kacíř

Marek Tomeček

Čeština se může pochlubit dokonce třemi synonymy pro tento pojem: německý Ketzer, původně odvozený od katarů, se proměnil v kacíře a dal vzniknout i slovesu kaceřovat, už ve středověku se objevuje ryze český bludař, odvozený od vhodné metafory „bloudění“ (která ale ještě u Husa znamená také omyl), spolu s předmětem své pomýlené víry bludem a konečně odborně znějící heretik se svou herezí je společný všem evropským jazykům s rodokmenem až do řečtiny Nového zákona. Tradiční definice kacíře zní křesťan zatvrzele se držící učení od církve zavrženého. Dnes se jedná o slova, která se nepoužívají často, mají nádech patiny a vlastně jim už pořádně nerozumíme. Jedná se o jakýsi relikt z minulosti, heretici už ani neexistují, dokonce i členové konkurujících si církví se snaží své rozdíly nezdůrazňovat a naopak se ekumenicky přibližovat. Katolíci nepovažují protestanty za heretiky. Slovo kacíř má dnes dokonce pozitivní nádech, spolu s konotací určitého rebelantství, proto se jedna hospoda na pražských Vinohradech může jmenovat U Kacíře. (...)

Objednávka předplatného
Objednejte si předplatné časopisu Církevní dějiny za zvýhodněnou cenu.

Církevní dějiny 18 (2015)