V letech 2004-2005 se uskutečnil projekt "Democratic Institution-Building Process in Transition - Lessons from the Czech Republic" zaměřený na podporu demokratizačních procesů v Iráku.

Hlavní náplní projektu bylo zprostředkování a předání poznatků z české transformace irácké veřejnosti. CDK si je samozřejmě vědomo mnohých nedostatků, které transformaci českého (československého) nedemokratického systému provázely, stejně jako do jisté míry rozdílných podmínek české a irácké transformace. Přesto (či právě proto) se však domníváme, že české zkušenosti jsou právě pro své chyby a úspěchy nesmírně cenné a mohou sloužit jako pozitivní i negativní příklad. Projekt měl dvě hlavní části: první – důležitější – byla zaměřena na irácké elity a obyvatelstvo, druhá – doplňková – na informování české veřejnosti o průběhu, šancích a rizicích přechodu Iráku od nedemokratického režimu.

Aktivity směřované „do Iráku“

Vzdělávací pobyty

Jedním z hlavních výstupů projektu byly vzdělávací pobyty představitelů formujících se iráckých státních orgánů, politických stran a občanských sdružení, které se konaly v České republice. Jeden se uskutečnil v listopadu 2004, druhý v září 2005.

V rámci prvního pobytu, který se konal ve dnech 1.–11. listopadu 2004, navštívilo Českou republiku čtrnáct iráckých a amerických představitelů. Účastníky pobytu byli členové Iráckého národního kongresu, předseda irácké Unie zemědělských společností, členové Demokratické strany středu, Irácké republikánské strany, Irácké islámské strany, Irácké liberální strany, Demokratické strany Kurdistánu, vedoucí Katedry sociálních studií Bagdádské univerzity, členka předsednictva Irácké národní dohody, nezávislá aktivistka a představitelé International Republican Institute. Pobyt, který byl těsně provázán s konajícími se krajskými a senátními volbami, byl rozdělen do tří fází – první proběhla v Brně, další v regionech a poslední v Praze.

Jak v Brně, tak v Praze byl program rozdělen na část přednášek a část návštěvy důležitých institucí. V části přednáškové byli účastníci mj. seznámeni s historií České republiky, se současným českým politickým a stranickým systémem, s hlavními tématy a významem nadcházejících krajských a senátních voleb, s teorií volebních systémů a s rozdíly mezi jejich hlavními variantami, s českými zkušenostmi s přechodem k demokracii a s významem internetové prezentace v předvolebních kampaních. V rámci pražské části pobytu se také uskutečnila beseda se studenty Univerzity Karlovy o aktuální situaci v Iráku. Přednášky zajišťovali vysokoškolští pedagogové Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.

V prostřední části programu se jeho účastníci rozdělili do tří skupin a období voleb strávili v České Lípě, Plzni a Českém Krumlově. Měli tak možnost pozorovat proces svobodných voleb, a to ve všech jeho etapách – od poslední fáze předvolební kampaně (posledních mítinků s občany), přes otevření volebních místností a průběh hlasování až po sčítání odevzdaných hlasů. Všechny tři skupiny se připojily k volebním týmům následných volebních vítězů. V České Lípě spolupracovali se štábem lídra Petra Skokana, s nímž ODS přesvědčivě vyhrála krajské volby v Liberci a získala post hejtmana. Plzeňská skupina se připojila ke štábu Jiřího Šnebergra, jediného senátního kandidáta, který v roce 2004 zvítězil již v prvním kole, a Petra Zimmermanna, hejtmana Plzeňského kraje. Skupina v Českém Krumlově byla u vítězství jihočeské ODS. Spolupracovala zde s hejtmanem Janem Zahradníkem a s pozdějším vítězem senátních voleb Tomášem Jirsou.

Účastníci všech tří skupin vedli rozhovory s voliči, kandidáty, členy volebních štábů i se členy volebních komisí. Účastníci navštívili celou řadu institucí. V Brně proběhla návštěva Ústavního soudu a magistrátu. Delegace byla přijata ústavními soudci Michaelou Židlickou, Františkem Duchoněm, Miloslavem Výborným, Jiřím Muchou a Jiřím Nykodýmem. Poté se setkala s vedením města Brna – prvním náměstkem primátora Rostislavem Slavotínkem, náměstkem Radomírem Jonášem a tajemníkem magistrátu Pavlem Loutockým.

V Praze iráčtí představitelé navštívili Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, kde byli přijati poslancem Markem Bendou, jedním ze studentských vůdců sametové revoluce 1989. Poté byla delegace přijata v hlavním sídle ODS místopředsedou strany Petrem Nečasem a mezinárodním tajemníkem strany Petrem Víškem. Následovala návštěva Ministerstva zahraničních věcí České republiky a setkání s Ivo Šilhavým, ředitelem sekce pro Blízký a Střední východ, Martinem Dvořákem, ředitelem sekce pro irácké záležitosti, a Khalil Shamma, poradkyní ministra. V dalších dnech proběhla návštěva Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, kde byli iráčtí představitelé přijati Joyce Davisem, zástupcem ředitele pro vysílání, Sergeiem Danilochkinem, ředitelem zpravodajství pro Irák, a Ondřejem Lukášem, koordinátorem vnějších vztahů. Navštívili také iráckou redakci, kde poskytli několik interview a zúčastnili se kulatého stolu na téma "The Challenges of Upcoming Iraqi Elections".

Druhý pobyt iráckých představitelů se uskutečnil ve dnech 5.–15. září 2005. Zúčastnilo se jej jedenáct delegátů. Byli mezi nimi členové Iráckého národního kongresu, reprezentanti různých neziskových organizací, irácké ústřední volební komise a bagdádské pobočky International Republican Institute. Pobyt byl rozdělen na dvě části – pražskou a brněnskou. V rámci pražské části delegáti navštívili iráckou redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, kde proběhl kulatý stůl na téma budoucího vývoje v Iráku, dále Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a vyslechli přednášku poradce primátora hlavního města Prahy Tomáše Jirsy na téma „Role hlavního města v systému státní správy“. Poté iráčtí představitelé navštívili hlavní kancelář ODS, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, kde se setkali s poslancem Markem Bendou, a Senát Parlamentu České republiky. Čtvrtý den následoval přesun do Brna a úvodní ze série přednášek.

Náplní dalších dnů bylo především třináct přednáškových témat věnovaných jednotlivým oblastem přechodu České republiky k demokracii. Přednášející (autoři níže zmiňovaného sborníku) se soustředili na objasnění podstaty demokracie, na přechod v oblasti moci zákonodárné, výkonné, soudní, v oblasti státní správy a samosprávy, volebních systémů, policie a tajných služeb, armády, politických stran, zájmových skupin, občanské společnosti a masových médií. Součástí přednášek byla vždy obsáhlá diskuse věnovaná podobnostem, rozdílům a možným inspiracím z československého přechodu k demokracii. Součástí programu byla i návštěva Ústavního soudu a brněnského magistrátu, prohlídka Brna (podobně jako několik dní předtím prohlídka Prahy), výlet do Moravského krasu, setkání s reprezentanty vybraných sektorů občanské společnosti apod. Hlavním posláním tohoto pobytu nicméně bylo především seznámit jeho účastníky se všemi šancemi a riziky, které přináší přechod státního zřízení z nedemokratické formy vlády k formě demokratické.

Publikace

Na podzim 2005 vydalo CDK reprezentativní sborník v arabském jazyce „Přechod k demokracii – české zkušenosti“. Podílelo se na něm čtrnáct autorů, z nichž dvanáct působí na politologických pracovištích Masarykovy univerzity a zbývající dva jsou odborníky s přímou zkušeností z oblastí, o nichž psali.

Sborník o rozsahu 350 stran byl rozdělen do čtrnácti kapitol, které komplexním způsobem pokrývají všechny oblasti českého (československého) přechodu k demokracii. Snahou autorů a editorů bylo dosažení co největší didaktičnosti textu. Sborník je přehledný a má učebnicový charakter. Vyšel v nákladu 2000 kusů. Vysoký náklad umožnil distribuci sborníku na všechna důležitá místa v demokratizujícím se Iráku – do státních institucí, politických stran, občanských sdružení apod. Jeho obsah byl podkladem pro přednášky při druhém pobytu iráckých představitelů v České republice v rámci tohoto projektu.

Monitorovací bulletin

Od ledna do října 2005 zpracovávalo CDK pravidelný měsíční bulletin, v němž monitorovalo česko-irácké aktivity. Zachycoval nejen rozvoj česko-iráckých vztahů na centrální (vládní, parlamentní) a ekonomické úrovni, ale i na úrovni občanské společnosti. Bulletin byl rozesílán zahraničním partnerům (včetně Iráku), kteří se podílejí na podobné činnosti jako CDK.

Aktivity směřované „do České Republiky"

Články v časopisech Revue Politika a Teologie&Společnost

CDK se soustavně snaží monitorovat vývoj v Iráku. Odrazem toho jsou různé články a překlady v časopisech, které vydává. V Revue Politika 1/2005 vyšel překlad článku Gerarda Alexandera „Autoritářská iluze", v následujícím čísle se analytička CDK Petra Kuchyňková v článku „Otazníky a naděje iráckých voleb" věnovala bezprostřednímu vývoji v Iráku před parlamentními volbami. Politolog Marek Čejka poté v článku „Hrozí Iráku teokracie?", který vyšel v Revue Politika 3/2005, analyzoval jejich konečné výsledky.

V Revue Politika 6-7/2005 vyšla speciální příloha USA, Irák a podpora demokracie.

V Revue Politika 8/2005 byla irácké problematice věnována jedna ze sekcí. Jednak zde byl publikován článek Zory Hesové s názvem „Konfesionalismus a vliv ajatolláhů. Jakou roli bude hrát islám v budoucí irácké ústavě?", jednak rozsáhlý rozhovor Petry Kuchyňkové s několika iráckými účastníky vzdělávacího pobytu v České republice pod názvem „Jaká demokracie má v Iráku šanci?".

Hlavním tématem časopisu Teologie&Společnost 3/2005 bylo „Násilí ve jménu božím". Článek Marka Juergensmeyera „Teror a Bůh" a text Zdeňka Vojtíška „Milenialismus a násilí" byly doplněny anketou. Odpověď na otázku, jaká je role náboženství v současném Iráku, hledali arabista Luboš Kropáček, politolog Marek Čejka a publicista Jaromír Janev.

Workshop

Dne 14. června 2005 uspořádalo CDK pracovní setkání akademických pracovníků a veřejně činných osob angažovaných v irácké otázce s názvem „Co může nabídnout západní svět současnému Iráku?“. Akce se zúčastnili i zástupci slovenských nadací a občanských sdružení, které vyvíjejí aktivity v rámci grantu International Republican Institute.

Workshop zahájil rektor Masarykovy univerzity a předseda CDK Petr Fiala. Po něm vystoupil Igor Klimeš, specialista obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni na oblast Iráku a Íránu s přednáškou „Irák po volbách“. Shrnul v ní zkušenosti své i svých kolegů z práce v Iráku. Hovořil o politické situaci před volbami a zejména po nich, realisticky zhodnotil rozvoj tamní občanské společnosti a perspektivy irácké demokracie.

V druhém bloku debatovali účastníci o tom, jakým způsobem by měly země euroamerického civilizačního okruhu přistupovat k problémům současného Iráku, k otázce jeho stabilizace, šíření a podpory demokracie apod. Ze setkání vyplynula řada podnětů a nápadů pro možné rozvíjení a zkvalitnění aktivit CDK v oblasti podpory demokracie v nedemokratických zemích.

Fotogalerie

Demokratizace