Úvod » Časopisy » Archiv » Kontexty 2011 » Obsah čísla 5/2011 » Polsko aneb Kresy

Kontexty 5/2011 / Polsko aneb Kresy

Polsko aneb Kresy

Marta Kwaśnicka

„Litvo! Má otčino! Tys jak to naše zdraví: / Jak vzácná vlastně jsi, nikdo si nepředstaví, / dokud tě neztratil."3 Tak začíná nejdůležitější dílo v dějinách polské literatury. Nejedna generace vychovaná za Polské lidové republiky i v nynější III. Rzeczpospolité přemítala na hodinách polštiny, proč vlastně polský národní epos začíná invokací Litvy, našeho souseda na severovýchodě. A nedokázala si tak docela odpovědět. Pro celou polskou kulturu před rokem 1945 bylo typické její ukotvení na východě. Dva nejvýznamnější polští básníci, romantikové Adam Mickiewicz a Juliusz Słowacki, se narodili na území dnešního Běloruska, respektive Ukrajiny. Třetí velký romantik, Norwid, měl předky na dnešní Ukrajině (královský rod Sobieských), zatímco jeho příjmení je litevské. Slavný spisovatel Joseph Conrad emigroval z Polska coby Józef Korze­niowski - narodil se v Berdyčevě, který dnes také leží na Ukrajině. Czesław Miłosz, ve 20. století vyznamenaný Nobelovou cenou, strávil mládí ve Vilniusu (tehdy Wilnu - pozn. překl.) a pocházel z litevské Liaudy. Jeho velký básnický konkurent Zbigniew Herbert zase ze Lvova. Stanisław Lem, spisovatel, jehož futuristické vize se natáčely v Hollywoodu, je také narozený ve Lvově, na západě dnešní Ukrajiny. Snad každý Polák má předky, kteří žili na Ukrajině, v Bělorusku nebo na Litvě. Někteří z nás tam mají příbuzné dosud. (...)

Objednávka předplatného
Objednejte si předplatné časopisu Kontexty za zvýhodněnou cenu.

Kontexty 5/2011