Úvod » Časopisy » Archiv » Kontexty 2016 » Obsah čísla 2/2016 » Politické zájmy, ekonomické zákony a euro

Kontexty 2/2016 / Politické zájmy, ekonomické zákony a euro

Politické zájmy, ekonomické zákony a euro

Ukázka z knihy V pasti eura
Hans-Werner Sinn

Jens Schadendorf: Pane Sinne, na jedné straně jste vědec, který se zabývá národohospodářským výzkumem, na straně druhé chcete společnost vzdělávat často s bojovným nádechem. Právě ve věci eura je vaše konfrontace s politikou silnější než v jiných záležitostech…

Ano. Má to co do činění s různými požadavky a úhly pohledu. Existují totiž pravdy politické a pravdy skutečné. Politické pravdy vznikají tak, že se o nich dostatečné množství politiků navzájem přesvědčuje tak dlouho, až v ně uvěří nejen oni sami, ale také média a lidé. Skutečné pravdy se odvozují ze statistických faktů a z ekonomických a přírodovědeckých zákonitostí. Jako vědec, který se zabývá ekonomickým výzkumem, jsem občany placen za to, abych se pokoušel nacházet skutečné pravdy. Představu o existenci skutečné pravdy, která se neorientuje podle ­toho, co je v mediokracii většinový názor, může mnohý považovat za naiv­ní. Ale z toho vycházejí všechny vědy.

Existence ekonomických pravd je často zpochybňována, protože ekonomika se zabývá politikou a dává odpovědi, které konkurují ideologiím a čistě hodnotovým soudům. Pro ekonoma je však samozřejmostí, že se od toho, je-li to možné, oprostí. Ovšem jinak smýšlející politici a žurnalisté se jej snaží někam ideologicky zařadit – to už je jeho údělem a musí to přijmout jako nepopiratelný a nezměnitelný fakt.

Od vzniku našeho oboru existuje konflikt mezi tzv. primátem politiky a ekonomickými zákony. Nejen pád železné opony mě přesvědčil o tom, že se ekonomické zákony nakonec prosadí. Střednědobě až dlouhodobě viděno není žádná hospodářská politika, která je v rozporu s těmito zákony, úspěšná. Ztroskotá, i když to politici rádi maskují, aby mohli hospodářské problémy přesunout do pozdějších volebních období. Tak se to děje desítky let například s důchody.

V diktaturách může trvat mnoho desetiletí, než se pravda prosadí, v demokraciích řadu let. Politici, kteří ignorují ekonomické zákonitosti, mohou s tímto přístupem projít možná jedním nebo dvěma volebními obdobími, ale jednoho dne vyjde najevo, že něco není v pořádku. Pak přijdou k moci noví politici a udělají změnu či změnu změny. Existují strany, jež se tlaku voličů nepodřizují, protože bývalí politici, kteří stáli za původními špatnými rozhodnutími, zůstávají aktivní v pozadí a brání změně kurzu. I tyto strany však jednou půjdou ke dnu a nahradí je jiné. Nebo budou tak oslabeny, že ztratí velkou část svého vlivu.

(…)

 

Z němčiny přeložil Karel Dyba.

Objednávka předplatného
Objednejte si předplatné časopisu Kontexty za zvýhodněnou cenu.

Kontexty 2/2016