Proglas 6/2007 / Editorial

Editorial

Kateřina Hloušková

Vážení čtenáři,
v čase adventu se každému jistě vybaví spousta asociací, já mimo jiné cítím vůni punče, který nabízejí před vánočně vyšňořenou vídeňskou radnicí. Snad se nám "brňákům" dá odpustit, že jsme měli a mnohdy i máme blíže do Vídně než do Prahy - atmosféra města na Dunaji totiž hraje důležité místo i v tomto posledním letošním Proglasu.

Nejprve se díky Norbertu Schmidtovi zastavíme v těsné blízkosti Svatoštěpánského dómu a zavzpomínáme na kontroverzní postavu milovníka moderního umění monsignora Otto Mauera. Jeho sbírka, jejíž část je mimochodem právě k vidění na českém území, v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, je pozoruhodným důkazem víry významného církevního představitele v sílu moderního umění. Tento kazatel "s příliš ostrým jazykem" stál v pozadí vzniku skupiny vídeňského informelu, byl dobrodincem mnoha umělců včetně výstředního Josepha Beuyse, ale především byl nejen v rakouském prostředí jedním z mála ostrovů, díky kterým bylo možné nazírat jak svět církve, tak svět moderního umění.

Do pozoruhodné skupiny přátel-umělců, která charismatického monsignora obklopovala, patřil i výstřední zapřísáhlý ateista Alfred Kubin, který je zároveň jednou z postav dalšího z příspěvků - literárního cestopisu Františka Všetičky. V něm se vedle již zmíněného Kubina setkáte i s Hermanem Brochem, Oskarem Kokoschkou, Arturem Schnitzlerem, Johanem Nepomukem Nestroyem či Robertem Musilem.

Shodou okolností je to opět Alfred Kubin, "neúspěšný exorcista" svých vlastních démonů, díky němuž se dostaneme k další postavě významného Čecha, jenž však většinu svého života prožil v zahraničí. Je jím překladatel Kubinova díla, jeho obdivovatel a dokonce autor oslavné básně - spisovatel Milan Kundera, ústřední postava článku Martina Hyblera. Příspěvek o zapíraném básnickém a divadelním díle čerstvého laureáta Státní ceny za literaturu Milana Kundery může působit dojmem, že jsme podlehli prý typické české vlastnosti neodpouštět úspěšným a hledat na jejich práci jen chyby. Náš záměr je však jiný. Nechceme přehlížet pozitivní a ukazovat na temné stránky, jen připomínáme, že minulost nelze vyretušovat, i když bychom si to mnohdy přáli.

V závěru jsme trošku zvolnili a zvolili na první pohled "lehká" a snad i úsměvná témata - komiksy a estetiku autobusových zastávek. První dojem však často nemusí být přesný, Vzpoura mozků Tomáše Pospiszyla a Mizející svědkové minulých časů Jana Paula vás o tom přesvědčí.

Vážení čtenáři, děkujeme Vám za celoroční přízeň a přejeme požehnané svátky. Na shledanou nad XIX. ročníkem roku 2008 se jménem celé redakce těší
K. H.

Proglas 6/2007