Úvod » Časopisy » Archiv » Revue Politika 2007 » Obsah čísla 9/2007 » „Lhář dostal Nobelovu cenu míru...“

Revue Politika 9/2007 / „Lhář dostal Nobelovu cenu míru...“

„Lhář dostal Nobelovu cenu míru...“

Rozhovor s ekologem Ivanem Brezinou

Říká v rozhovoru pro Revue politika skeptický ekolog a publicista Ivan Brezina, s nímž jsme si povídali o Al Goreovi a zelených prognózách, které většinou nevycházejí

Co říkáte tomu, že letošní Nobelova cena míru byla udělena bývalému viceprezidentovi Spojených států Al Goreovi?

Jde o stejnou politizaci a degradaci Nobelovy ceny, jako když ji v roce 1994 dostal bývalý terorista Jásir Arafat. Nejzajímavější na tom ale je, že Gore cenu získal pouhé dva dny poté, co byl soudně usvědčen ze lži. Britská vláda chtěla jeho film Nepříjemná pravda distribuovat do škol jako součást výuky. Jeden rodič to ale považoval za vymývání mozků a stěžoval si soudu, že nechce, aby jeho dítě bylo vystaveno politické propagandě. Soud Goreův film přezkoumal a rozhodl, že Nepříjemná pravda nesmí do škol, aniž by učitelé zároveň neřekli, že je v ní devět tvrzení, které neodpovídají současnému stavu vědeckého poznání klimatických změn. Osobně ale myslím, že jde o záměrné lži.

Proč lži?

Gore se k záměru lhát sám přiznal. V rozhovoru pro americký časopis Grist v květnu 2006 prohlásil, že je třeba schválně přehánět informace o klimatických změnách, aby lidé údajné riziko začali brát vážně. Ve filmu se například objevuje tvrzení, že kvůli oteplování ubývá v severních mořích ker, takže ledním medvědům hrozí vyčerpání a utopení. Jenže se zjistilo, že toto tvrzení Gore vyvozuje z jedné jediné studie, která odkazuje na pouhé čtyři utopené medvědy, a to ještě po bouři. Naprostá většina zkoumaných populací ledních medvědů přitom nevykazovala žádné náznaky snížení.

Další klasickou lží je Goreovo tvrzení, že za sto let hladina oceánu stoupne až o šest metrů. Dokonce i Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC), který jinak zastává podobně katastrofické názory jako Gore, uvádí jako nejvyšší odhad vzestup o 43 centimentrů. A takových lží britský soud identifikoval celkem devět. Osobně by mě zajímalo, proč dostal Gore Nobelovu cenu právě za mír. I kdyby nebyl soudně usvědčeným lhářem, jak se proboha popularizací klimatických změn zasloužil o mír?

Část lidí ale říká, že Gore se jen svezl s lidmi z IPCC, kteří si Nobelovu cenu míru skutečně zaslouží…

Je to přesně naopak - katastrofisté nezachraňují mír, ale zabíjejí lidi. IPCC měl v minulosti lví podíl na přijetí Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, který přijde zhruba na 150 miliard dolarů ročně. Podle organizace UNICEF by stačila polovina této částky, abychom všem obyvatelům Třetího světa zajistili zdravotně nezávadnou pitnou vodu a lékařskou péči. Podle UNICEFu by to každoročně zabránilo několika milionům úmrtí. Jenže místo toho se peníze investovaly do boje proti skleníkovým plynům, jejichž snížení bude mít na globální klimatickou změnu zanedbatelný vliv.

Jak hodnotíte výsledky Kjótského protokolu?

Jsou absolutně k ničemu, což ostatně přiznává i sám Gore. Prohlásil, že Kjóto oteplování nezastaví ani v nejmenším. Je to prý jen "první krok", po kterém musejí následovat další, mnohem přísnější mezinárodní dohody o omezení skleníkových plynů. Dánský statistik Bjorn Lomborg v knize Skeptický ekolog spočítal, že Kjóto do roku 2100 oddálí globální oteplování o pouhé tři roky. Jinak řečeno, celé to astronomické plýtvání penězi způsobí, že v roce 2100 bude teplota stejná, jako by byla bez Kjóta v roce 2097. Mimochodem, titul slavné knihy Bjorna Lomborga, kterou u nás vydalo nakladatelství Dokořán, byl bohužel do češtiny špatně přeložen.

Proč myslíte?

Protože výraz "ekolog" je v Česku používán zavádějícím způsobem. Ekolog je odborník, který se zabývá bezhodnotovou přírodní vědou zvanou ekologie. Studuje toky energie v ekosystémech, změny v druhovém složení a podobně, ale nepředkládá žádné normativní vize, co je dobře a co špatně. Ekolog rozhodně neříká, jak (a zda vůbec) by lidé měli v zájmu ochrany přírody změnit svůj životní styl, třeba omezit svou svobodu jezdit autem nebo sprchovat se teplou vodou.

Jak souvisí ekologie s ekologickými aktivisty?

Nijak. Média aktivisty často označují za ekology, ale to je nesmysl, protože s ekologií nemají vůbec nic společného. Aktivismus založený na tématu ochrany přírody není věda, ale ideologie. Přesnější proto je nazývat je ekologisty, environmentalisty, ochránci přírody nebo zelenými s malým "z", aby se to nepletlo se členy konkrétní politické strany. Jde zkrátka o to odlišovat laické aktivisty od vědců, které toto krátké mediální spojení silně diskredituje. Ekologii jsem vystudoval, takže vím, že kolegové, kteří u vědy zůstali, to pociťují jako velký problém. Třeba památný nesmyslný výrok Václava Klause, že "ekologie není věda, ale ideologická doktrína", má původ právě v tomto nepochopení. A proč je český překlad špatně? Lomborg není ekolog, ale bývalý přívrženec hnutí Greenpeace, který zkrátka konfrontoval svůj světonázor s doložitelnými fakty, prozřel a napsal o tom knihu. Jeho kniha se netýká ekologie, ale ochrany životního prostředí, což je zásadní rozdíl. Pokud totiž chcete něco chránit, musíte se napřed dohodnout, že to má nějakou hodnotu. Ekologie s žádnými hodnotami nepracuje - hodnoty zavádí až politické rozhodnutí, které nemá s vědou nic společného.

Proč se vlastně lidé ze zeleného hnutí nazývají ekology? To je, jako by se někdo, kdo například vystudoval filozofickou fakultu, nazýval chemikem nebo fyzikem jenom proto, že ho baví si o těchto oborech číst nebo povídat.

Aktivisté slovo "ekolog" zneužívají zřejmě proto, aby si přisvojili zdání vědeckosti. Veřejnost si pak myslí, že ti, kdo se přivazují k branám Temelína, jsou odborníci, nebo dokonce vědci. Osobně jsem mezi nimi ale žádného skutečného ekologa nikdy nepotkal. Tak třeba Jan Beránek, který dnes v Greenpeace šéfuje protijadernému programu, je nedostudovaný sociolog. Kdybych vyšel z jejich logiky, musel bych sám sebe označit za gynekologa, protože mám jako každý muž čas od času cosi do činění s ženskými pohlavními orgány a možná o nich za ta léta i něco vím. Jsem i matematik, protože si každý měsíc přepočítávám výplatu, chirurg, protože na Vánoce kuchám kapry, fyzik, protože moje tělo je ve vaně nadnášeno silou rovnající se hmotnosti vody, kterou vytlačí moje tělo… Pokusy parazitovat na vědě ale existují i v jiných oborech. Například ekonomie kdysi byla také věda bez politických konotací, ale marxisté ji znásilnili do podoby tzv. politické ekonomie.

Proč se to samé nestalo třeba chemii nebo fyzice?

Možná jen proto, že v ní zatím ještě žádní aktivisté neodhalili ideologický potenciál, který by se dal využít ke snaze ovládnout masy. Ekologii se to bohužel stalo podobně, jako třeba fyzické antropologii, která se jak známo velmi hodila nacistům v jejich plánech vytvořit "čistou rasu".

Myslíte si také, že ekologisté čekají na nějakou přírodní katastrofu, která jim umožní ovládnout společenský diskurz?

Je zajímavé, jak často se jejich katastrofická očekávání mění. V sedmdesátých letech přišel Římský klub s knihou Meze růstu, podle které mělo lidstvo do konce 20. století vyčerpat většinu surovin. V roce 1982 mělo dojít zlato, 1985 rtuť, 1990 zinek a tak podobně. Dávno před Římským klubem Malthus tvrdil, že lidstvu dojdou potraviny. Pak zase měla dojít energie… Vždycky, když se ukáže, že strašení nevyšlo, profesionální alarmisté "svou" škatulku prostě jen naplní jiným obsahem. Dnes je to globální oteplování. Až se za deset, dvacet let zjistí, že se vlastně nic tak strašného neděje, vytáhnou zase něco jiného. Mimochodem kolem roku 1974 bylo v tehdejších západních médiích velkým hitem globální ochlazování. Tehdy vyšla celá řada článků, ve kterých zelení varovali, že nadchází nová doba ledová. Hlubinným podkladem celého toho třeštění bude nejspíš chiliasmus, původně náboženské očekávání soudného dne. Lidé mají zkrátka někde hluboko v kolektivním nevědomí zabudovaný strach, že to jednou špatně dopadne.

Nemáte pocit, že většina profesionálních klimatologů v poslední době nezvládla obrovský zájem médií a ochotně se veze na vlně katastrofismu?

Neházel bych je všechny do jednoho pytle. Část klimatologů současný obrovský zájem o svůj obor jistě vítá, protože jim to přináší neuvěřitelný nárůst peněz z vědeckých grantů. Před rokem 1990 dávala americká vláda na klimatologický výzkum několik milionů dolarů, dnes je to 1,7 miliardy. Mnozí z klimatologů mají náhle pocit důležitosti. Poprvé v životě se dostanou do televize, což je jistě těší. Před deseti lety byl zájem o jejich vědní obor na úrovni zájmu o studium netopýrů nebo středověkého odívání, ale dnes jsou v centru dění. Klimatologie je mediálně a politicky "sexy", což jistě příjemně šimrá jejich ego. Někteří z nich už vlastně přestali být nezaujatými vědci a stali se politickými propagandisty, což je u nás třeba případ mediálně známého Ladislava Metelky z Českého hydrometeorologického ústavu. Serióznější část klimatologů ale zůstává opatrná, protože ví, že většina zelených tvrzení o nadcházející katastrofě se nedá podložit fakty. Oprávněně se bojí o hodnověrnost svého oboru, což je v pořádku, protože třeba v Americe se už dnes mluví o "hollywoodizaci" klimatologie. "Mlčící většinu" tzv. klimaskeptiků ale bohužel média ignorují. Nedivím se jim - tvrzení, že se vlastně nic moc neděje, není dost senzační, aby se dostalo na první stránky novin.

A co tzv. vědecký konsenzus klimatologů v rámci panelu IPPC?

Americký klimatolog Fred Singer (bývalý ředitel Satelitní služby pro výzkum počasí) projel složení Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPPC). Zjistil, že mezi 2 500 jeho členy je jen asi osmdesát klimatologů. Zbytek jsou PR specialisté, politici, členové nevládních organizací… Už jen tento fakt bourá představu o tzv. konsenzu většiny klimatologů.

Proč se ekologisté nebo environmentalisté, jak je nazýváte, rekrutují většinou z prostředí společenskovědních kateder vysokých škol?

Fakt je, že lidi s přírodovědeckým vzděláním bych v českých zelených iniciativách spočítal na prstech jedné ruky. Asi je to tím, že přírodovědci umějí pracovat s doložitelnými fakty, a nenechají se proto tak jednoduše zblbnout zelenou ideologií. Ekologisté mají nejčastěji humanitní vzdělání. Tenhle typ škol je už ze své podstaty líhní levičáckých myšlenek, a zadruhé studentům nedává dostatečný background pro kritickou analýzu dat o stavu životního prostředí. Lidé s humanitním vzděláním jsou proto náchylnější uvěřit tvrzení, že ekologická katastrofa už klepe na dveře. Myslím, že jediným antidotem proti zelenému šílenství je kvalitní vzdělání a zdravý selský rozum. Často ale stačí kampaně ekologistů porovnat s tím, co se člověk dozví na základní škole, a hned vidíte, že je to nesmysl.

Můžete uvést příklad?

Greenpeace se třeba snaží prosadit povinné značení živočišných produktů ze zvířat krmených geneticky modifikovanými plodinami (GMO). Už v biologii pro základní školy se přitom dozvíte, že potrava je v žaludku a ve střevě "rozsekána" na nízkomolekulární části, které pak krev zanese do svalu nebo do vemene. Veškerá původní genetická informace z krmiva je přitom zničena. Upozornění, že jíte maso, mléko nebo vejce zvířat krmených GMO je tedy pro spotřebitele naprosto k ničemu. Greenpeace prosazují učebnicový nesmysl.

Jak hodnotíte tzv. hlubinnou ekologii?

Z tohoto proudu ekologismu jde strach, protože fakticky usiluje o vyhlazení podstatné části lidstva. Zakladatel hlubinné ekologie, norský filozof Arne Naess, přišel s tezí, že příroda nebude v pořádku, pokud se radikálně nesníží počet obyvatel Země. Mluvil o tom, že planeta by měla mít nejvýš sto milionů obyvatel. Na Naesse pak navázalo třeba Hnutí pro dobrovolné vyhynutí lidstva, podle kterého nemáme mít děti. Tvrdí, že život bakterií, žížal nebo třeba komárů je cennější než život člověka. "Divoká příroda má větší právo obývat Zemi než lidé," říkají doslova. Lidstvo přirovnávají k rakovině planety, která ohrožuje přežití ostatních biologických druhů. Musí být proto "vyléčena" - nejlépe katastrofou. Ekologická skupina s názvem Church of Euthanasia přichází s heslem: "Zachraň planetu - zabij sám sebe." Dnes "hlubinní ekologové" na internetu vážně diskutují, že by to chtělo atomovou válku nebo virus, který by nás zdecimoval na "ekologicky únosnou" úroveň. Hlubinná ekologie může v budoucnu skutečně skončit nebezpečným hnutím s fašistoidním rozměrem, které na rozdíl od fašistů nebude chtít vyhlazovat Židy, ale nás všechny. Začíná to už dnes - stačí si vzpomenout třeba na ekoteroristu Teda Kaczynského, známého pod přezdívkou Unabomber, který na konci 90. let "chránil přírodu" zabíjením lidí dopisními bombami.

Jak souvisí s hlubinnou ekologií indiánský šamanismus, jehož se některé zelené proudy čas od času dovolávají?

"Hlubinným ekologem" se člověk stává ve chvíli, kdy dospěje k náboženskému prožitku splynutí s přírodou. Někomu se to prý podaří při dnes tolik módních technikách new age, třeba při indiánských tancích nebo šamanském bubnování. Když se napojíte na duchy rostlin, stromů a zvířat, jste v podstatě hlubinný ekolog, protože začnete uctívat přírodu kolem sebe jako obrovský velebný chrám všehomíra. Protože jsem to kdysi sám zkoušel, řekl bych, že jde o kombinaci davové sugesce a kšeftu s přirozenou lidskou potřebou duchovního přesahu.

A co ekofeminismus?

Další proud ekologismu, který přichází s představou, že jedině ženy jsou schopny zabránit ekologické krizi, protože muži jsou od přírody kořistníci, rváči a ničitelé, kteří se snaží co nejvíce konzumovat a hltat. Ženy prý mají syntetičtější pohled. V Česku by bylo možné za ekofeministky označit Jihočeské matky, které dala dohromady bývalá ministryně školství Dana Kuchtová. Jenže se zdá, že u nich spíš než o starost o přírodu šlo o starost o vlastní kapsu. Za svůj boj proti Temelínu totiž dámy pobíraly milionové dotace, pocházející od vlády Horního Rakouska. Američané na podobné případy pamatují zákonem FARA (Foreign Agent Registration Act)z roku 1938, který placené agenty cizí mocnosti přísně kontroluje. U nás jsme z placené agentky cizí mocnosti udělali ministryni, což je myslím světový unikát.

V médiích občas vystupují lidé, kteří se označují za sociální ekology. Co je to ve skutečnosti za profesi?

To je různé. Pod označením "sociální ekolog" se na Západě často skrývají neomarxisté a antiglobalisté, kteří po diskreditaci učení o proletářské revoluci "přepřáhli". Dnes už neusilují o ovládnutí společnosti pod hlavičkou práv dělníků, ale pod hlavičkou ochrany přírody. Na druhé straně se ale sociální ekologie ustavila i jako katedrová humanitní věda, která studuje sociální souvislosti ochrany přírody. V každém případě přisvojení si tohoto označení znamená krádež, protože sociální ekologie s přírodovědeckou ekologií prakticky vůbec nesouvisí. Právě proto oceňuji Fakultu sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity, která si pro studijní obor zabývající se sociální ekologií alespoň vymyslela originální název "humanitní environmentalistika".

V médiích se za "sociálního ekologa" nejčastěji označuje například Ivan Rynda…

Zajímavý a podnětný člověk, někdejší politik Občanského hnutí, se kterým jsem se o tu krádež mnohokrát dost tvrdě hádal… Chodil jsem k němu na seminář o trvale udržitelném rozvoji a na některých věcech se s ním myslím i shodnu. Ivan Rynda mě ale označuje za svůj "největší pedagogický neúspěch" - zřejmě proto, že se mu nepodařilo nepřesvědčit mě o nadcházející ekologické krizi.

Jak se díváte na koncept obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, s nímž sociální ekologové pracují?

Ten koncept zcela ignoruje roli technologie. To, co se dnes zdá být neobnovitelným zdrojem, totiž díky technologické změně už zítra možná nebudeme vůbec potřebovat. Prostě si najdeme něco lepšího. Příkladem je známý bonmot, podle kterého dobu kamennou neukončil nedostatek pazourku. Další bonmot zase říká, že absolutně obnovitelným zdrojem je lidská invence a naopak absolutně neobnovitelným zdrojem je lidská svoboda. Jinými slovy to znamená, že omezovat v zájmu ochrany přírody lidskou svobodu je nebezpečné a že lidská invence nakonec najde řešení každé potenciální krize.

Co říkáte tomu, jak regulovaný energetický trh vede k faktickému růstu ceny?

Regulace je špatná už na první pohled, ale jen málo se bohužel ví o vzrůstu ceny energie kvůli povinným dotacím na obnovitelné zdroje. Vzpomínáte na starostu Jindřichovic pod Smrkem Petra Pávka? Na jedné straně do obce odmítal pouštět státní úředníky, ale na straně druhé nám všem razantně pouští žilou. Za řádově padesátimilionovou státní dotaci postavil v Jindřichovicích větrníky. Jako předseda České společnosti pro větrnou energii zároveň prolobboval zákon, podle kterého musíme jeho nespolehlivou energii odebírat za trojnásobnou cenu, než je tržní. Je spočítáno, že obnovitelné zdroje každému Čechovi vysají z kapsy 800 Kč ročně. Větrníky považuji za jeden z největších zločinů proti přírodě vůbec. Každý rok zabijí miliony ptáků a netopýrů, ničí krajinný ráz, snižují ceny nemovitostí, vyhánějí turisty, vytvářejí infrazvuk, který ohrožuje lidské zdraví… Zajímavé je, že ekologisté sice vedou válku proti stožárům mobilních operátorů, ale větrníky jim nevadí. Je to čistá ideologie. Stanislav Gross na to šel ve své honbě za bohatstvím špatně - mnohem chytřejší je vysávat státní kasu a peněženky spotřebitelů a tvářit se, že nejde o peníze, ale o záchranu světa. Chytřejší ekologisté si zkrátka ze spasitelství udělali kšeft.

Rozhovor vedl Bohumil Pečinka

Revue Politika 9/2007

Kompletní archiv článků Revue Politika a Revue Proglas najdete na
www.revuepolitika.cz